Přeskočit na obsah

Adrien-Marie Legendre

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adrien-Marie Legendre
Karikatura, jediný dochovaný portrét
Karikatura, jediný dochovaný portrét
Narození18. září 1752
Paříž
Úmrtí10. ledna 1833
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov Auteuil
Alma materKolej čtyř národů (do 1770)
Pařížská univerzita
Povolánímatematik, vysokoškolský učitel a spisovatel
ZaměstnavateléÉcole Militaire (1775–1780)
École normale supérieure (od 1795)
Bureau des Longitudes (od 1812)
Polytechnická škola (od 1816)
Oceněníspolečník Edinburské královské společnosti (1820)
společník Americké akademie umění a věd
rytíř Řádu čestné legie
člen Královské společnosti
72 jmen na Eiffelově věži
Funkceprezident (Francouzská akademie věd; 1805–1806)
PodpisAdrien-Marie Legendre – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adrien-Marie Legendre (/adʁiɛ̃ maʁi ləʒɑ̃ːdʁ/; 18. září 1752 Paříž10. ledna 1833 tamtéž) byl francouzský matematik. Svou prací významně přispěl k rozvoji statistiky, teorie čísel, abstraktní algebry a matematické analýzy.

Za přínos vědě je jeho jméno uvedeno v seznamu 72 jmen na Eiffelově věži, je po něm pojmenován i měsíční kráter Legendre či planetka (26950) Legendre.

Adrien-Marie Legendre se narodil v Paříži 18. září 1752 v zámožné rodině. Vzdělání se mu dostalo na Pařížské univerzitě (Collège Mazarin), svou závěrečnou práci z fyziky a matematiky obhájil v roce 1770. V letech 1775 až 1780 vyučoval na École militaire v Paříži a od roku 1795 na École normale supérieure. V tomto období byl členem Bureau des Longitudes. V roce 1782 jeho pojednání o projektilech ocenila Pruská akademie věd. Tato práce mu přinesla i pozornost Joseph-Louis Lagranga.

Legendre se v roce 1783 stal mimořádným a v roce 1785 řádným členem Académie des Sciences. V roce 1789 byl zvolen členem Královské společnosti.[1] Účastnil se anglo-francouzského vyměřování, které mělo za cíl v letech 1784–1790 zjistit a pomocí trigonometrie spočítat vzdálenost mezi Pařížskou observatoří a Královskou greenwichskou observatoří. Za tímto účelem v roce 1787 navštívil Dover a Londýn společně s J. D. Cassinim a Pierre Méchainem. Trojice navštívila i Williama Herschela, objevitele planety Uran.

Legendre o svůj majetek přišel v roce 1793 během Francouzské revoluce. V tomto roce se také oženil s Marguerite-Claudine Couhin, což mu pomohlo po finanční stránce. V roce 1795 se Legendre stal jedním ze šesti členů sekce matematiky rekonstituované Akademie věd, přejmenované na Institut National des Sciences et des Arts. Později, v roce 1803, když Napoleon Institut National reorganizoval se Legendre stal členem geometrické sekce. V letech 1799 až 1812 byl Legendre zkoušejícím absolventů z matematiky v dělostřeleckých kurzech na École militaire a v období 1799 až 1815 byl stálým zkoušejícím z matematiky na École polytechnique.[2]

V roce 1831 byl jmenován důstojníkem Řádu čestné legie, v roce 1832 byl zvolen zahraničním čestným členem Americké akademie umění a věd.[3]

  • Sur la figure des planetes. 1784
  • Elements de geometrie. Paris 1794
  • Memoire sur les transcendantes elliptiques. Paris 1794.
  • Essai sur la théorie des nombres. Paris 1797/1798
  • Nouvelle théorie des paralleles. Paris 1803
  • Nouvelles methodes pour la détermination des orbites des comètes, etc. Paris 1807
  • Exercises du calcul intégral. Paris 1811/1817
  • Traité des fonctions elliptiques et integrales Euleriennes. Paris 1826–1829

Po dvě staletí, až do objevu chyby v roce 2005, podávaly knihy, vyobrazení a články nesprávně vydávaly portrét francouzského politika Louise Legendra (1752–1797) za portrét matematika Legendra. Chyba vznikla proto, že náčrt byl označen jednoduše jako „Legendre“ a objevil se v knize spolu se současnými matematiky, jako je například Lagrange. Jediný známý portrét Legendra, teprve nedávno objevený, pochází z knihy Album de 73 portraits-charge aquarellés des membres de I’Institut z roku 1820, což byla práce se 73 karikaturami členů Institutu francouzského umělce Juliena-Leopolda Boillyho.[4]

Akvarelová karikatura francouzských matematiků: Adrien-Marie Legendre (vlevo) a Joseph Fourier (vpravo), autorem je francouzský malíř Julien-Leopold Boilly (1820), akvarely s portréty číslo 29 a 30 z díla Album de 73 portraits-charge aquarellés des membres de I’Institut.[4]
Louis Legendre (1752–1797), profil, mylně považovaný téměř 200 let za portrét matematika Adriena-Marie Legendrea (až do roku 2005, kdy byl omyl zjištěn).[5]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adrien-Marie Legendre na anglické Wikipedii.

  1. Library and Archive [online]. Royal Society [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. André Weil, Number Theory: An approach through history From Hammurapi to Legendre, Springer Science & Business Media2006, s. 325.
  3. Book of Members, 1780–2010: Chapter L [online]. American Academy of Arts and Sciences [cit. 2014-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Boilly, Julien-Leopold. (1820). Album de 73 portraits-charge aquarellés des membres de I’Institut (watercolor portrait #29). Biliotheque de l’Institut de France.
  5. DUREN, Peter. Changing Faces: The Mistaken Portrait of Legendre. Notices of the American Mathematical Society. December 2009, roč. 56, čís. 11, s. 1440–1443, 1455. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]