Přeskočit na obsah

Agdam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Agdam
Ağdam
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška369 m n. m.
Časové pásmoUTC+04:00
StátÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán
Agdam
Agdam
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel0
Správa
StarostaVagif Hasanov
Vznik18. století
Označení vozidel02
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Agdam (ázerbájdžánsky: Ağdam, rusky: Агдам) je znovuobnovované město v Ázerbájdžánu, oficiálně hlavní město Agdamského rajónu.[1] Město bylo založeno v 18. století. Na konci sovětského období mělo 39 200 obyvatel.[2]

Arménské síly obsadily Agdam v červenci 1993 během první války v Náhorním Karabachu.[3] Ázerbájdžánské obyvatelstvo bylo z města vyhnáno. Arméni, aby odradili Ázerbájdžánce od návratu, zničili většinu města. Během arménské okupace bylo město opakovaně vypleněno, vše cenné bylo vyvezeno do Arménie a domy rozebrány na stavební materiál.[4] V rámci dohody, která ukončila válku v Náhorním Karabachu v roce 2020, byly ruiny města a celý agdamský rajón dne 20. listopadu 2020 vráceny pod ázerbájdžánskou kontrolu.[5][6]

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Jméno města v ázerbájdžánštině znamená bílý dům ( znamená „bílý“ a dam „dům“ nebo „podkroví“), což odkazuje k „jasnému prosluněnému bílému domu“, který si ve městě postavil Chán Panah Ali z Karabašského chanátu.[7] Tento dům byl po téměř dvě staletí výraznou městskou dominantou.

Podle jiné verze slovo Aghdam znamená ve staré turečtině „malá pevnost”. Podle této verze v dávné minulosti v této oblasti žily turkické kmeny, které si zde pro obranu budovaly malé pevnosti.

Mešita Agdam na ázerbájdžánské známce, znázorněná tak, jak vypadala před válkou v Karabachu

Agdam byl založen v roce 1741 nebo v roce 1752[8] a status města obdržel v roce 1828.[9] Nachází se 26 km od Chankendi. Před arménským zničením ve městě fungovaly továrny na máslo, stroje, výroba brandy, vinařství, zpracování hedvábí. Město mělo dvě nádraží a jedno letiště.[10][11]

První válka o Náhorní Karabach

[editovat | editovat zdroj]
Příroda pomalu obsazuje ruiny Agdamu (2010)

Agdam byl dějištěm brutálních bojů v první válce o Náhorní Karabach. Agdam se stal centrem pro uprchlíky z Náhorního Karabachu, kteří doufali, že boje město minou, protože se nenacházelo v Náhorních Karabachu. Proslulá Džuma mešita se stala provizorní márnicí.[12] Podle novináře Roberta Parsona použili ázerbájdžánské síly Agdam jako základnu pro útoky na Karabach, odpálení raket BM-21 Grad a odtamtud ostřelování civilistů.[13] [14] Po pádu města bylo veškeré obyvatelstvo vyhnáno na východ, do Ázerbájdžánu.[15]

Arménská armáda používala město jako nárazníkovou zónu až do listopadu 2020. Díky tomu byl Agdam zcela zničen, včetně historických památek.[16] [17] Co nebylo zničeno během bojů, bylo cíleně zničeno v poválečném období, kdy materiál z demolovaných domů byl použit mimo jiné i na výstavbu nových budov ve Stěpanakertu.[18]

Podle organizace Human Rights Watch bylo město cíleně vypleněno a spáleno na příkaz arménských vládních orgánů.[19]

Rada bezpečnosti OSN přijala 29. července 1993 rezoluci 853, která odsuzovala okupaci Agdamu a požadovala „okamžité ukončení veškerého nepřátelství a okamžité, úplné a bezpodmínečné stažení okupačních sil účastnících se konfliktu z agdamského regionu a všech ostatních nedávno okupovaných regionů Ázerbájdžánu”.[20]

V důsledku arménské vojenské agrese vůči Agdamu bylo zabito 5 897 občanů města, zmrzačeno bylo 3 531 agdamských lidí a 1 871 dětí se stalo úplnými sirotky.[21]

Arménská okupace

[editovat | editovat zdroj]

Ve zničeném městě kdysi žilo téměř 40 000 lidí,[2] po arménské okupaci se změnilo v neobydlené město duchů.[22] Slavná agdamská mešita byla přeměněna na stodolu pro dobytek a prasata. Fotografie mešity plné prasat se staly pro Ázerbájdžán symbolem okupace Agdamu a celého Karabachu. Prasata v mešitě bez střechy vyvolala kritiku ázerbájdžánských a tureckých komunit, jejíž členové proto v roce 2010 napsali dopis papeži Benediktovi XVI. a požádali ho, aby apeloval na Armény ohledně záchrany mešity.[23] Neuznaná Republika Náhorního Karabachu vydala oficiální zprávu o tom, že prostor bude vyčištěn a mešita zrekonstruována – nikdo až do roku 2020 ale nepotvrdil, že by záchrana mešity skutečně probíhala.[12]

Fotograf Andrej Galafyev, který mešitu v roce 2007 navštívil, v červnu 2010 uvedl, že „podlaha v mešitě je zcela znečištěná hnojem dobytka, který ve dne bloudí po ruinách Agdamu“. Jeho fotografie ukazovaly dobytek v mešitě. Tato zpráva vyvolala kritiku ázerbájdžánských a tureckých novin.

V roce 2008 nazval časopis Lonely Planet město Agdam „kavkazskou Hirošimou”.[24]

Zpustošené ruiny města přitahovaly nejen senzacechtivé turisty, ale i tradiční příznivce opuštěných měst. Přístup do něj nebyl oficiálně zakázán a na vlastní nebezpečí se do něj vypravují turisté z různých zemí.

Návrat pod správu Ázerbájdžánu

[editovat | editovat zdroj]
Ilham Alijev na návštěvě osvobozeného Agdamu 23. listopadu 2020

V rámci dohody, která ukončila válku v Náhorním Karabachu v roce 2020, bylo město a jeho okolí dne 20. listopadu 2020 vráceno pod ázerbájdžánskou svrchovanost.[5] Dne 23. listopadu 2020 navštívil Agdam prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev spolu s první dámou Mehriban Alijevou, pomodlil se v Mešitě Džuma a vztyčil nad troskami města ázerbájdžánskou vlajku.[25]

Krátce po návratu pod ázerbájdžánskou správu začalo odminovávání města. Očekává se, že v letech 2023–2025 se budou moci do trosek města stěhovat první lidé, kompletně by mělo být město odminováno během 15 let.[26][18] Ke konci roku 2020 se jednalo o nejzaminovanější město na světě. V květnu 2021 bylo potvrzeno, že centrum města bude obnoveno. V návaznosti na to se začalo se stavbou moderní silnice a železnice mezi městy Barda a Agdam.[27][28]

V červenci 2023 prezident Alijev ustanovil 20. listopad jako den města Agdam a rozhodl se tento svátek každoročně slavit.[29]

Demografie

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1912 žilo ve městě 623 lidí. V roce 1989 ve městě žilo 28 031 lidí. Před pádem města tam žilo 39 200 obyvatel. V roce 2020 je město zničené a bez obyvatel. Od roku 2020 probíhá odminovávání města a masivní stavební práce. Do roku 2026 má být do města přestěhováno až 10 000 obyvatel.

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]

Agdam bylo vždy plně muslimským městem s převahou šíitských muslimů. Ve městě jsou dvě význačné mešity – Mešita Džuma a Mešita Šahbulag. Během arménské okupace byly mešity používány jako chlév a stodola.[30]

V letech 2016–2020 byla Mešita Džuma používána jako arménské vojenské velitelství.

Mešita Džuma je v relativně dobrém stavu, je to nejzachovalejší budova z celého města. Podobu mešity navrhl architekt Krbalaj Safichan Karabachi. Tato dvoupatrová budova s šesti kupolemi a dvěma věžemi, vystavěná v letech 1868–1870, má vytlučená okna, zničený mramorový strop i veškerou výzdobu interiérů.

Zeměpis a podnebí

[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází v nadmořské výšce 369 metrů na moře, na úpatí Karabašských hor. Z města je to 26 km do Chankendi a 365 km do Baku. Agdam má chladné, polosuché podnebí.

V okolí města i v něm samotném bylo velké množství vinic, protože díky slunnému počasí bylo pěstování hroznů a jejich zpracování nejčastější obživou obyvatel. Dalším obchodním artiklem byla výroba a vývoz másla. Postupem času se do popředí začal prosazovat strojírenský průmysl a do města byla zavedena železnice.[12]

Muzeum chleba

[editovat | editovat zdroj]

V Agdamu vzniklo Muzeum chleba, které bylo první v Sovětském svazu a druhé na světě. Bylo zřízeno v roce 1983 ve starém mlýně z 19. století. Nacházel se v něm mechanický mlýn s kapacitou mletí 8–10 tun pšenice denně a také čistič zrna a další ukázky nástrojů, hrnců a pekařského náčiní. V muzeu byly představovány různé druhy tradičních chlebů z mnoha okolních oblastí.

Muzeum chleba bylo chráněno Sovětským svazem a bylo místní kulturní památkou.[31]

V roce 1992 zaútočily na muzeum arménské ozbrojené síly. Raketa po svém výbuchu způsobila požár, při kterém shořelo 1 500 muzejních exponátů.[32]

Po převzetí města 20. listopadu 2020 bylo zjištěno, že z muzea zůstaly jen rozpadající se obvodové zdi.[33]

Hudební scéna

[editovat | editovat zdroj]

S Agdamem je spojen ázerbájdžánský styl hudby mugam. Ve městě existovala i hudební škola tohoto směru.

Od roku 1951 má Agdam vlastní fotbalový klub FK Karabach Agdam, který je od první války v Karabachu v Baku. V srpnu 2017 postoupil do skupinové fáze Ligy mistrů UEFA a stal se historicky prvním ázerbájdžánským klubem, kterému se to podařilo.[34]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agdam na anglické Wikipedii.

  1. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9789994131273. 
  2. a b Dostupné online. 
  3. www.nytimes.com. Dostupné online. 
  4. www.nytimes.com. Dostupné online. 
  5. a b Dostupné online. 
  6. Dostupné online. 
  7. Dostupné online. 
  8. TOFIQLI, Vugar. Aluendən Ağdama..... www.anl.az [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 
  9. Soviet Encyclopedia [cit. 2010-07-26]. Dostupné online. (rusky) 
  10. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné v archivu. 
  11. Dostupné online. 
  12. a b c EUROZPRÁVY.CZ. Ağdam, město odkud zmizel život. Doslova! Víte proč? | EuroZprávy.cz. eurozpravy.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. news.bbc.co.uk. Dostupné online. 
  14. Human Rights Watch. Azerbaijan: Seven years of conflict in Nagorno-Karabakh. p.19.
  15. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-19. 
  16. Dostupné online. 
  17. Dostupné online. 
  18. a b Z Agdamu je Hirošima Kavkazu, popisuje zpravodaj Černohorský z Karabachu [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. 
  19. Azerbaijan: Azerbaijani mugam. [s.l.]: Human Rights Watch 209 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: eDTuxhmqzSkC. 
  20. S/RES/853 (1993) - Резолюция 853 (1993), принятая Советом Безопасности ООН на его 3259-м заседании 29 июля 1993 года. web.archive.org [online]. 2002-02-22 [cit. 2020-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2002-02-22. 
  21. HTTPS://WWW.VIRTUALKARABAKH.AZ. Axtarış. www.virtualkarabakh.az [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  22. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-01. 
  23. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné v archivu. 
  24. Agdam - Dark Tourism - the guide to dark travel destinations around the world. www.dark-tourism.com [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-22. 
  25. Президент Азербайджана Ильхам Алиев поднял флаг Азербайджана в Агдаме (ФОТО). Trend.Az [online]. 2020-11-23 [cit. 2020-12-06]. Dostupné online. (rusky) 
  26. Nagorno-Karabakh: Tough rebuilding ahead for devastated city of Agdam. France 24 [online]. 2020-11-28 [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Ağdam yenidən qurulur - Fotolar. www.azerbaycan24.com [online]. 2021-05-23 [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Reconstruction work underway in center of Azerbaijan's Agdam [PHOTO]. AzerNews.az [online]. 2021-05-22 [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Учреждены дни городов по освобожденным от оккупации территориям Азербайджанской Республики. azertag.az [online]. [cit. 2023-08-04]. Dostupné online. (rusky) 
  30. Abandoned Spaces [online]. 2017-09-06 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Dünyada ikinci hesab edilən Ağdam Çörək Muzeyi. Karabakh.tv [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-21. (anglicky) 
  32. KROČKOVÁ, Taťána. Město duchů Agdam. Proč do něj nikdo nesmí?. JenProCestovatele [online]. 2019-09-27 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  33. Kavkazská Hirošima aneb povídaní o zbytcích města Agdam [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. 
  34. A.S, Petit Press. Kodani nestačilo na Ligu majstrov ani víťazstvo, Karabach dosiahol historický úspech. sport.sme.sk [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]