Přeskočit na obsah

Debian

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Debian
Logo
Debian 12 (Bookworm) s prostředím GNOME
Debian 12 (Bookworm) s prostředím GNOME
VyvíjíDebian Project
Rodina OSGNU/Linux
DruhOtevřený software
První zveřejněnízáří 1993
Aktuální verze12.6 (Bookworm) / 29. června 2024[1][2]
Způsob aktualizaceAPT
Správce balíčkůdpkg, APT, aptitude, Synaptic
Podporované platformyAMD64, i386, ARM64, armel, armhf, mipsel, mips64el, ppc64el, s390x[3], RISC-V[4] (ve vývoji)[5]
Typ jádraMonolitické
(Linux, kFreeBSD)
Mikrojádro
(Hurd [neoficiální])
Výchozí uživatelské rozhraníGNOME / volitelné textové nebo grafické
(KDE, LXDE, LXQt, Xfce, Cinnamon, MATE)
LicenceSvobodný software, převážně GNU GPL
Stavaktivní
Oficiální webdebian.org

Debian GNU/Linux (anglická výslovnost [ˈdɛbien]IPA[6] či [ˈdeɪbien]IPA[7], česká [debijan]) je jednou z nejstarších doposud vyvíjených distribucí GNU/Linuxu, kterou nevyvíjí komerční subjekt, ale je připravována velkým množstvím dobrovolníků z celého světa. Je známa především svou konzervativností. Přesto je to jedna z nejrozšířenějších linuxových distribucí na světě.

Debian je pro svou stabilitu a jednoduchou údržbu velmi oblíbený zejména pro serverové instalace, naopak jeho podíl na desktopech v posledních letech[kdy?] poněkud poklesl, zejména po příchodu distribuce Ubuntu; ta je ovšem na Debianu založena.

Historie projektu

[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o distribuci Debian pochází z 16. srpna roku 1993. Zakladatelem byl kostnický rodák Ian Murdock, který v té době studoval na Purdueově univerzitě.

Murdock sám svůj Debian nazýval „Debian Linux Release“. V eseji Debian manifesto (viz také: GNU Manifest) nabádal k vytvoření distribuce v duchu GNU a Linuxu, tedy v duchu svobody, nikoli pouze něčeho zadarmo („free as in freedom, not as in free beer“). Prakticky je to realizováno tak, že celý projekt je řízen vývojáři, kteří si ze svého středu volí jednoho, jenž bude stát po dobu jednoho roku jako Project Leader v čele celého úsilí.

V období listopad 1994 – listopad 1995[8] byl Debian sponzorován nadací Free Software Foundation (FSF), hned nato byla založena nezisková organizace Software in the Public Interest (SPI) (česky software ve veřejném zájmu), která pokrývá náklady tohoto i několika dalších projektů.

Jméno Debian je kompozitum jména Murdockovy přítelkyně a nynější exmanželky Debry a jeho křestního jména Ian. V českojazyčném prostředí je možno se setkat s používáním jak původní, tak české výslovnosti.

Debian se pomalu utvářel mezi lety 1994–1995, v roce 1995 začaly probíhat první práce na portování na jiné hardwarové architektury a v roce 1996 vyšla první stabilní verze. V tomtéž roce nahradil Bruce Perens ve vedení projektu Murdocka. Kromě toho došlo k významné události: dlouholetý vývojář Ean Schuessler navrhl, aby Debian uzavřel společenskou smlouvu mezi uživateli, vývojáři a projektem. Po bouřlivých diskuzích na mailing listech byla odsouhlasena finální podoba Debian Social Contract (Společenské smlouvy Debianu), Debian Constitution (Debianí ústava) a Debian Free Software Guidelines (Debianí vymezení svobodného softwaru). První dokument stanovuje, že projekt bude navždy svobodný ve smyslu svobody určování směru vývoje. Druhý mj. určuje postavení a pravomoci voleného Project Leadera. Třetí pak definuje, jaký software je svobodný a ustanovuje, že nesvobodný software nepatří do Debianu (avšak stále je možnost si takovýto software doinstalovat, což je ponecháno na rozhodnutí uživatele).

Verze Debianu

[editovat | editovat zdroj]

Debian má tři hlavní větve (anglicky branches)[pozn. 1], do kterých se software člení podle úrovně otestování a míry funkčnosti:

  • stable – stabilní, pečlivě otestovaný a chyb zbavený software, připravený pro nasazení i v kritických aplikacích, avšak již poněkud zastaralý. Pro tuto větev jsou však pravidelně vydávány záplaty, řešící kritické chyby a bezpečnostní problémy. Díky zastaralosti softwaru se příliš nehodí pro desktopové nasazení.
  • testing – testovací, novější software, použitelný pro desktop, avšak s možným výskytem chyb.
  • unstable – „nestabilní“, vývojářská větev, používaná převážně vývojáři, nadšenci a lidmi, kteří chtějí žít na ostří nože („bleeding edge“). Nejedná se ovšem přímo o nestabilní vydání, obsahuje pouze novější software, který nebývá důkladně odladěn, hodí se tedy i pro běžné použití mírně pokročilými uživateli.

Kromě toho existují ještě čtyři další větve:

  • oldstable – zastaralý software, který byl předtím ve větvi stable.
  • oldoldstable – zastaralý software, který byl předtím ve větvi oldstable.
  • experimental – experimentální větev, používání se nedoporučuje ani vývojářům, používá se skutečně k pokusům, obvykle je zde software ve stejné verzi jako v unstable větvi.
  • unreleased – větev, kam mohou vývojáři nahrávat balíčky (zdrojové kódy) s vylepšeními pro konkrétní architektury, než je správce přijme do unstable větve.

Vydání Debianu se označují kódovými jmény podle postaviček z filmové série Toy Story. Větev unstable nese ustálené označení Sid (podle zlého chlapce-souseda, který ve filmu ničil hračky).
LTS verze (Long Term Support) je podporována dobrovolníky, kteří přebírají podporu od oficiálního security teamu Debian a vydávají bezpečnostní aktualizace místo něj. Cílem je prodloužit životnost LTS verzí na alespoň 5 let (tj. 3 roky samotný Debian + 2 roky LTS team).[9] LTS verze nepodporuje všechny balíky z původní distribuce. Pro kontrolu je potřeba nainstalovat balíček debian-security-support a spustit příkaz check-support-status.[10]
Po skončení podpory LTS verze je možné si ještě zaplatit podporu ELTS (Extended LTS), které prodlouží životnost vydání verze Debianu na celkem 10 let. Takto jsou však podporovány jen vybrané architektury a balíky. Služba funguje od verze 8 "Jessie".[11]

V následující tabulce jsou seřazeny vydané verze od nejstarší po nejnovější:

Verze Kódové
označení
Datum vydání Ukončení podpory Počet
balíků
Novinky
1.1 Buzz 17. červen 1996 474 ELF, Linux 2.0
1.2 Rex 12. prosinec 1996 848
1.3 Bo 5. červen 1997 14. května 1998 974
2.0 Hamm 24. červenec 1998 15. února 1999 ≈ 1 500 glibc
2.1 Slink 9. březen 1999 30. září 2000 ≈ 2 250 APT
2.2 Potato 15. srpen 2000 30. června 2003 ≈ 3 900
3.0 Woody 19. červenec 2002 30. června 2006 ≈ 8 500
3.1 Sarge 6. červen 2005 31. března 2008 ≈ 15 400 Modulární instalátor
4.0 Etch 8. duben 2007 15. února 2010 ≈ 18 000 Grafický instalátor
5.0 Lenny 14. únor 2009 6. února 2012 ≈ 23 000 NTFS-3G
6.0 Squeeze 6. únor 2011 31. května 2014
(LTS verze: 29. února 2016)
≈ 29 000 Závislostně založené bootování, free firmware
7 Wheezy 4. květen 2013 25. dubna 2016
(LTS verze: 31. května 2018)
≈ 36 000 Multiarch
8 Jessie 25. duben 2015 17. června 2018
(LTS verze: 30. června 2020)
≈ 43 000 systemd jako výchozí spouštěcí systém
9 Stretch 17. červen 2017 18. července 2020
(LTS verze: 30. června 2022)
≈ 51 000
10 Buster 6. červenec 2019 10. září 2022
(LTS verze: 30. června 2024)
≈ 59 000 zapnutý AppArmor, nftables jako výchozí,
podpora Secure Boot, Wayland pod GNOME jako výchozí
11 Bullseye 14. srpen 2021 červenec 2024
(LTS verze: červen 2026)
59 551 tisk a scan bez ovladačů (IPP-USB), nativní podpora exFAT
12 Bookworm 10. červen 2023 červen 2026
(LTS verze: červen 2028)
64 419 nesvobodný firmware součástí instalátoru
13 Trixie (2025)

očekává se podpora architektury RISC-V[4][5]

14 Forky
Stará verze Starší, stále podporovaná verze Aktuální stabilní verze Budoucí verze

Správa softwaru

[editovat | editovat zdroj]

Oproti klasickým „komerčním distribucím“, jako jsou Red Hat, Mandriva nebo SUSE, nepoužívá balíčkovací systém postavený na RPM (RPM Package Manager, dříve Red Hat Package Manager), ale má vlastní balíčkovací systém tzv. deb-balíčků, který je velmi propracovaný a umožňuje velmi jednoduše provádět správu balíčků z různých zdrojů. Nazývá se Advanced Packaging Tool (APT).

Porty na jiná jádra

[editovat | editovat zdroj]

Přestože je dnes Debian znám především jako distribuce GNU/Linuxu, je vyvíjeno také několik variant Debianu s jádry jinými než Linux. Tyto variace si ovšem zachovávají uživatelské prostředí z projektu GNU a umožňují instalaci dalšího svobodného softwaru pomocí balíčkovacího systému.

Vydané porty, označené jako stabilní:

Vydané porty jako uživatelské testovací verze, ve vývoji:

Dosud nevydané nebo ukončené:

Nepodporované přímo projektem Debian:

  • Nexenta OS (Debian GNU/OpenSolaris) – poslední verze je z roku 2012; jde sice o systém založený na Debianu, ale jeho vývoj nebyl řízen Debianem (jakožto projektem samotným).

Systémy založené na Debianu

[editovat | editovat zdroj]
  1. jinak též releases, distributions či suites
  1. Nové inštalačné obrazy Debianu 12.6 a 11.10 - Linux E X P R E S. www.linuxexpres.cz [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  2. Updated Debian 12: 12.6 released. Debian.org [online]. Debian.org, 2024-06-29 [cit. 2024-06-29]. Dostupné online. 
  3. Debian “bookworm” Release Information
  4. a b DSL.sk - Ďalší Debian bude aj pre RISC-V, stala sa oficiálnou architektúrou. DSL.sk [online]. [cit. 2023-07-26]. Dostupné online. 
  5. a b ZATLOUKAL, Filip. Debian vyjde pro RISC-V, Ubuntu 23.10 na­bídne jádro 6.5. Root.cz [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 
  6. Debian. The Debian GNU/Linux FAQ [online]. Software in the Public Interest, 2016-08-28 [cit. 2018-07-19]. Kapitola 1 – Definitions and overview. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-02. (anglicky) 
  7. Debian. Debian -- About [online]. Software in the Public Interest, rev. 2018-06-01 [cit. 2017-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. A Brief History of Debian – A Detailed History [online]. Software in the Public Interest, rev. 2018-07-17 [cit. 2018-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-22. (anglicky) 
  9. Debian Wiki. Debian Long Term Support [online]. Rev. 2018-07-03 [cit. 2018-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Debian Wiki. LTS Using [online]. Rev. 2018-06-01 [cit. 2018-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Freexian. Debian Extended LTS by Freexian [online]. Rev. 2022-10-28 [cit. 2022-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. armbian – linux for ARM development boards [online]. 2016-06-02 [cit. 2019-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-02. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]