Přeskočit na obsah

Kleió

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kleió
Pierre Mignard: Kleió, 1689
Pierre Mignard: Kleió, 1689
Partner(ka)Apollón
DětiHyakinthos
Hymén
RodičeZeus a Mnémosyné
PříbuzníMelpomené, Úrania, Euterpé, Terpsichoré, Erató, Polyhymnia, Thálie a Kalliopé (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kleió (latinsky Clio, řecky Κλειώ, tj. Oslavující) je v řecké mytologii dcerou nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné. Je Múzou dějepisectví.

Je jich devět, takto k nim přináleží jednotlivá umění:

jméno umění atributy
Kalliopé epické básnictví mívala voskové tabulky a rydlo
Euterpé hudba zobrazována jako dívka s flétnou
Erató milostná poezie zobrazována s lyrou v levé ruce a s Erótem
Thália veselé básnictví a komedie mívala divadelní škrabošku a pastýřskou hůl
Melpomené tragédie mívala tragickou masku a hlavu zdobenou břečťanem
Terpsichoré tanec mívala lyru
Kleió dějepisectví mívala svitek rukopisu
Úrania astronomie mívala globus
Polyhymnia hymnický a sborový zpěv neměla žádné symboly, bývala zobrazována zahalená a zamyšlená

V nejstarších textech jsou uváděny ještě tři zcela odlišné Múzy jménem Meleté - „Pečlivost“, Mnémé - „Paměť“ a Aoidé - „Zpěv“.

Všechny jsou krásné jako bohyně, ušlechtilé, vystupují většinou ve sboru. Žijí s bohy na Olympu, milují tanec a zpěv, který obveseluje bohy i Múzy samotné. Z bohů nejbližší jim je Apollón, ale ochraňovali je všichni, s výjimkou boha války Area, ten se k nim chová velice nerudně.

Pro nás je překvapivé, že oborem této Múzy je dějepisectví, chápané nyní jako věda. Staří Řekové však zastávali názor, že i historické dílo může mít literární hodnotu, být napsáno čtivě, hezky, uměleckou formou. Nevylučovali ani básnické zpracování.

Kleió bývá zobrazována jako sedící dívka se svitkem papyru v rukou. Některé verze uvádějí, že jejím synem je Hyakinthos, oblíbenec boha Apollóna.

Odraz v umění

[editovat | editovat zdroj]
  • Jedna z nejlepších jejích soch, pravděpodobně římská kopie helenistického originálu (ze 3. stol. př. n. l.) je ve Vatikánském muzeu.
  • Hérodotos z Halikarnéssu na její počest pojmenoval první knihu svých Dějin, pojednávající o vzestupu a pádu lýdského krále Kroisa a následném zrodu Perské říše.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kolektiv autorů: Slovník antické kultury, Svoboda, Praha 1974
  • Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí, Brána, Praha 2013, ISBN 80-7243-266-4
  • Robert Graves: Řecké mýty, Levné knihy KMa, Praha 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Guus Houtzager: Encyklopedie řecké mytologie, Rebo, Čestlice 2003, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heinrich Alexander Stoll: ABC antiky, Ivo Železný, Praha 2005, ISBN 80-237-3938-7

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]