Přeskočit na obsah

Kudowa-Zdrój

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kudowa-Zdrój
Sanatorium Polonia
Sanatorium Polonia
Kudowa-Zdrój – znak
znak
Kudowa-Zdrój – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška370–420 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíDolnoslezské
OkresKladsko
Gminaměstská gmina
Kudowa-Zdrój
Kudowa-Zdrój
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha33,90 km²
Počet obyvatel9 627 (2021)[1]
Hustota zalidnění284 obyv./km²
Správa
StarostaAneta Potoczna
Vznik1354
Oficiální webwww.kudowa.pl
Telefonní předvolba(+48) 74
PSČ57-350 a 57-351
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kudowa-Zdrój ([kuˈdɔva ˈzdruj]IPA, česky Lázně Chudoba[2][3] či Chudoba,[2][3][4], německy Bad Kudowa) je polské lázeňské město pod Stolovými horami v povodí Metuje, v nadmořské výšce okolo 400 metrů. Leží v Kladsku, v stejnojmenném okrese v jihozápadním Polsku, v Dolnoslezském vojvodství při hranici s Českem, jen několik kilometrů na severovýchod od města Náchod, se kterým ho spojuje silnice E67 s významným hraničním přechodem. Ve městě žije přibližně 9 600[1] obyvatel. V minulosti bylo součástí tzv. Českého koutku, malého kladského regionu s vysokým podílem česky mluvící menšiny.

Dějiny města

[editovat | editovat zdroj]

Chudoba je jedním z nejstarších lázeňských míst v Polsku a Evropě. Lázně zde existují už od 15. století, kdy byla celá oblast součástí zemí Koruny české. Prvně je zmiňováno Jindřichem Minstrberským, synem Jiřího z Poděbrad. Původní jméno, tehdy ještě české vsi, zachycené v roce 1477, bylo Lipolitov, ale v polovině 16. století bylo přejmenováno na Chudoba, později na Kudoba, Bad Kudowa a v roce 1945 na Kudowa-Zdrój. Český název města je Chudoba či Lázně Chudoba.

Nejstarší částí města je Velká Čermná (do 1936 Tscherbeney, 1936–1945 Grenzeck; potom Czermna), s historií sahající do 14. století. Tehdejší Lipoltov patřil s Čermnou k panství hradu Homole. Poté tento kraj spravovala vrchnost z Náchoda, v roce 1623 získali panství jako konfiskát po Smiřických Erdman Trčka z Lípy. Poté, co je společně s Albrechtem z Valdštejna zavražděn roku 1634 v Chebu, stává se Chudoba spolu s okolními obcemi součástí panského majorátu se sídlem v Novém Městě nad Metují. Celé zdejší panství získal od císaře za spoluúčast při vraždě Valdštejna a Trčky lacino skotský důstojník Walter von Leslie. Poté se majitelé často střídali. V roce 1742 za panování Marie Terezie bylo území postoupeno Prusku Fridricha Velikého. Stalo se tak později součástí Německého císařství (1871–1918) a Německé říše. Koncem 2. světové války byl v Žakši (Sackisch) pracovní koncentrační tábor pro židovské ženy. Po porážce Německa za druhé světové války mělo o území zájem i Československo. Rozhodnutím jaltské konference však připadlo Polsku, jehož tvoří dodnes součást. Po roce 1945 byli z obce odsunuti němečtí i čeští obyvatelé a nahrazení polskými vysídlenci z východní části Polska obsazené Sovětským svazem. Stejný rok po osídlení Poláky obec dostala prvně městská práva. Malá skupina Čechů a Němců žijících v obci měla ještě v letech 1951–1960, respektive 1947–1955, své vlastní školy.[5]

První zmínka o minerálních vodách pochází z kroniky z roku 1580, kde jsou zmiňovány Čermenské lázně. V roce 1625 (nebo, jak zdroje uvádějí, již v roce 1621), Georgius Aelurius, kladský luterský kazatel, ve své práci „Glaciografia“ píše o vynikající chuti minerálních vod z Chudoby a o jejich prospěšnosti zdraví. Protože údajně chutnaly lépe jak víno, posílal si pro ně v době třicetileté války švédský generál až z Lipska.[6] Později za pruské války posílala Chudoba každoročně svoji vodu na královský stůl v Berlíně.

Rozkvět lázní nastává po roce 1783. V roce 1790 navštívil lázně německý básník Johann Wolfgang von Goethe. V roce 1813 navštívil lázně pruský král Fridrich Vilém III., který zde pobýval na čermenské faře před setkáním tří monarchů v Ratibořicích. Po napoleonských válkách v roce 1817 zde stojí okázalé parky a promenády. Prusko-německá smetánka si zde však stěžovala, že obsluha v lázních neumí německy. Lázně však navštěvovali zámožnější Poláci, ale i židovští hosté z Haliče, kterým obratní majitelé penziónů dokázali nabídnout i košer kuchyni. Mezi hosty lázní je uváděn i britský premiér Winston Churchill, ale také Alois Jirásek, J. V. Sládek a F. X. Šalda.

Dnes se v lázních léčí onemocnění srdce a oběhového systému, poruchy zažívání, činnost štítné žlázy a řada dalších zdravotních neduhů. Z devíti pramenů je využíváno pět obsahující alkalickozemité a arsenoželezité kyselky. Prameny vyvěrají v parku, jehož osou je Chudobský potok. Parku dominuje sanatorium Polonia z roku 1905.

Za pozornost stojí rovněž kostnice v Čermné u kostela sv. Bartoloměje, skanzen ve vsi Stroužná a národní park Stolové hory, v jehož ochranném pásmu se lázně Kudowa-Zdrój nacházejí.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Dostupné online. [cit. 2022-10-03].
  2. a b Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2006. 125 s., mapy. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 80-86918-04-1. S. 35, 45. 
  3. a b ŠEBELA, Marek; FIŠER, Jiří. České názvy hraničních vrchů, sídel a vodních toků v Kladsku. In: Kladský sborník 5. Hradec Králové: Ústav historických věd Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, 2003. S. 374–375.
  4. MUSIL, František. Kladsko. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Libri, 2007. (Stručná historie států). ISBN 978-80-7277-340-4. S. 184. 
  5. Krysztof Koźbiał: Szkoła z czeskim językiem nauczania v Kudowie-Zdroju. In: Kladský Sborník 5-2003, s. 177–185
  6. František Jirásko-Kudowa-Zdrój: "Česká" Chudoba šest kilometrů od Náchoda, Hradecké Noviny 11/99

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ladislav Hladký: Původ a vývoj místního jména Chudoba v tzv. Českém koutku v Kladsku. In: Kladský sborník 5. supplementum: Český koutek v Kladsku, Hradec Králové 2008, s. 143–152

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]