Přeskočit na obsah

Michael Ignatieff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Michael Ignatieff
Člen kanadského parlamentu za Etobicoke—Lakeshore
Ve funkci:
6. února 2006 – 26. května 2011
PředchůdceJean Augustine
NástupceBernard Trottier
Vůdce loajální opozice Jejího Veličenstva
Ve funkci:
10. prosince 2008 – 2. května 2011
PředchůdceStéphane Dion
NástupceJack Layton
12. předseda Liberální strany
Ve funkci:
10. prosince 2008 – 25. května 2011
PředchůdceStéphane Dion
NástupceBob Rae (prozatímní)
Stranická příslušnost
ČlenstvíLiberální

Narození12. května 1947 (77 let)
Toronto, Ontario
KanadaKanada Kanada
RodičeGeorge Ignatieff a Alison Grant
Alma materUniversity of Toronto
Harvardova univerzita
Oxfordská univerzita
Profesenovinář, historik, politik, romanopisec, filozof, spisovatel a vysokoškolský učitel
Náboženstvípravoslavná církev
OceněníGovernor General's Award for English-language non-fiction (1987)
Heinemann Award (1988)
Lionel Gelber Prize (1994)
Cena Hannah Arendtové (2003)
Cena Francisca Cereceda (2012)
… více na Wikidatech
PodpisMichael Ignatieff, podpis
Webová stránkawww.michaelignatieff.ca
CommonsMichael Ignatieff
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michael Grant Ignatieff, Ph.D., (* 12. května 1947 Toronto) je kanadský historik, spisovatel, politik, bývalý předseda Liberální strany a vůdce loajální opozice Jejího Veličenstva. Zastával prominentní funkce na akademické půdě na několika univerzitách: Cambridge, Oxfordu, Harvardu a Torontu. Jako spisovatel získal několik ocenění a pracoval rovněž i jako novinář a dokumentarista.

Dvacet dva let žil ve Spojeném království (19782000). V těchto letech působil na univerzitách v Cambridge a Oxfordu, pracoval také jako filmař a politický komentátor pro BBC. V letech 20002005 pak žil v USA. Zde působil na Harvardově univerzitě jako ředitel Carr Center for Human Rights Policy. Roku 2004 jej členové Liberální strany přesvědčili, aby vstoupil do kanadské politiky jako liberální kandidát. V roce 2005 se odstěhoval do Kanady, kde přijal nabídku jako hostující profesor v Munk Centre for International Studies na Torontské univerzitě. Poté byl veřejně zmiňován jako možný kandidát Liberální strany pro příští federální volby.

V roce 2006 byl zvolen členem kanadského parlamentu za volební obvod Etobicoke-Lakeshore. Stal se členem stínové vlády, ale tuto funkci po dvou měsících opustil, neboť se ucházel o křeslo předsedy Liberální strany. Ve čtvrtém kole volby byl poražen kandidátem Stéphanem Dionem. Byl místopředsedou strany od 18. prosince 2006 do 14. listopadu 2008. Své křeslo člena kanadského parlamentu za Etobicoke-Lakeshore obhájil i při volbách v roce 2008.

Dne 13. listopadu 2008 oznámil svoji kandidaturu na předsedu Liberální strany. 8. prosince 2008 stáhl Dominic LeBlanc svoji kandidaturu a o den později tak učinil i jeho jediný soupeř Bob Rae. Jako jediný kandidát na funkci předsedy byl 10. prosince 2008 zvolen dočasným předsedou a jeho funkce byla později potvrzena na konventu Liberální strany v květnu 2009.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Torontu. Jeho otec George Ignatieff se narodil v Rusku a později působil jako kanadský diplomat. Jeho matka byla Alison Grantová. Mezi jeho kanadské předky patří například George Monro Grant, který působil jako ředitel koleje na Queen's University. Mladším bratrem jeho matky byl politický filosof George Grant, jenž napsal Lament for a Nation. Jeho prateta byla Alice Massey, žena generálního guvernéra Vincenta Masseyho. Jeho pradědeček byl hrabě Nikolaj Pavlovič Ignaťjev, ruský ministr vnitra cara Alexandra III.. Dědeček Pavel Nikolajevič Ignaťjev byl ministrem zemědělství a do roku 1916 vedl ministerstvo školství. S rodinou uprchl před bolševiky do Francie, později přesídlili do Kanady.

Ve své knize, The Russian Album popisuje důležitost a závazek k předkům v kontextu své vlastní rodinné historie a zároveň odmítá ruský nacionalismus. Hovoří plynně anglicky i francouzsky, má základní znalosti ruštiny.

V době svého dětství se jeho rodina pravidelně stěhovala. V jedenácti letech byl poslán zpět do Toronta kvůli školní docházce. Byl kapitánem univerzitního fotbalového týmu a zároveň i šéfredaktorem školní ročenky. Pracoval také jako dobrovolník pro Liberální stranu ve federálních volbách v roce 1965. V roce 1968 pak v této činnosti pokračoval jako dobrovolný organizátor pro Pierra Trudeaua, který se chtěl stát předsedou Liberální strany.

Univerzita

[editovat | editovat zdroj]

Po střední škole vystudoval historii na Torontské univerzitě. Zde se seznámil se studentem Bobem Raem, se kterým soupeřil v debatním kroužku a bydlel s ním během čtvrtého ročníku studia. Po dokončení svého bakalářského vzdělání pokračoval ve studiu na Oxfodské univerzitě, zde byl ovlivněn historikem Isaiahem Berlinem, o kterém později i psal. V době kdy studoval na Torontské univerzitě se živil jako novinář na částečný úvazek u deníku The Globe and Mail. V roce 1976 získal titul PhD z historie na Harvardově univerzitě.

Je ženatý a má dvě děti. Jeho žena, Zsuzsanna M Zsohar, se narodila v Maďarsku. Děti se jmenují Theo a Sophie.

Jeho mladší bratr Andrew je pracovníkem místní správy. Ačkoli o sobě říká, že není church guy (chlapík, který chodí do kostela), tak byl vychován jako pravoslavný katolík[kdo?] a někdy s rodinou do kostela zajde.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]