Přeskočit na obsah

Oseti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oseti(nci)
Populace
c. 600 000
RuskoRusko Rusko558 515[1]
(v Severní Osetie-Alanie Severní Osetii-Alanii)480,310[2]
Jižní OsetieJižní Osetie Jižní Osetie51 000[3]
GruzieGruzie Gruzie
(mimo Jižní Osetii)
14 385[4]
TureckoTurecko Turecko50 000[5][6][7]
TádžikistánTádžikistán Tádžikistán7 861[8]
Jazyk(y)
osetština, ruština, gruzínština
Náboženství
převážně pravoslaví, menšiny skytských pohanů nebo muslimové
Příbuzné národy
Jasové, ostatní íránské národy

Oseti[9] či Osetinci[10] jsou íránská etnická skupina obývající Kavkaz. Pocházejí z etnolingvistické oblasti známé jako Osetie.[11][12][13] Žijí v Severní Osetii (svazové republice Ruské federace) a v gruzínské Jižní Osetii, která je de facto na Rusku závislým a Ruskem vojensky obsazeným státem s minimálním mezinárodním uznáním. Jejich celkový počet se odhaduje na 710 000, z toho 520 000 žije v Severní a okolo 75 000 v Jižní Osetii. Zbytek žije různě roztroušen po Ruské federaci a malá menšina i v Gruzii (asi 38 000, bez započtení Jižní Osetie).

Oseti patří mezi kavkazské národy. Většina jsou křesťané, 29 % vyznává původní polyteistické osetské náboženství a část jsou muslimové. Mluví osetsky, jako svoje písmo v současné době používají ruskou azbuku. Mají bohatý folklór a tradice.

Osetinské kmeny
Severní a Jižní Osetie

Oseti jsou potomci Alanů, kterým Gruzínci říkali Osebi (z toho název Oseti). Počátkem našeho letopočtu začali pomalu asimilovat původní obyvatelstvo severního Kavkazu. Od 6. století k nim proniklo křesťanství z Gruzie. Od 9. století se začala formovat osetská národnost na základě politického sjednocení. Ve 13. století tatarské vpády vytlačily Osety z úrodných úpatí hor severního Kavkazu do vysokohorských oblastí. Od 14. století začali pronikat na jižní stranu Kavkazu do Gruzie. V 16. století Oseti upadli do závislosti na kabardských feudálech. V rámci společné křesťanské víry začali hledat útočiště u Rusů a po rusko-turecké válce v roce 1774 se stali součástí Ruska.

Od 14. století Oseti začali osídlovat jižní stranu Kavkazu patřící Gruzínskému království. Na konci 18. století tvořili početnou menšinu. Roku 1801 se častými vpády Osmanů oslabené Gruzínské království stalo součástí Ruského impéria. Zároveň tím došlo ke spojení osetského národa ze severní a jižní části Kavkazu.

V roce 1920 byla podepsána mírová smlouva mezi Sovětským svazem a Gruzií, ve které Sovětský svaz uznal nezávislost Gruzie za podmínky, že nezakáže komunistickou stranu v zemi. V roce 1921 však vtrhla Rudá armáda do Gruzie a území silou zabrala. Za podpory komunistů došlo ke vzniku Jihoosetské autonomní oblasti v dubnu 1922, která byla součástí nově vzniklé Gruzínské SSR. V roce 1924 vznikla v rámci Ruské SFSR Severoosetinská autonomní oblast.

Od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 sílila snaha Osetů o vytvoření vlastního státu. V rámci Ruské federace Oseti získali autonomní republiku Severní Osetie-Alanie, kde je úřední řečí vedle ruštiny i osetština.

Naopak Gruzie po získání nezávislosti osetinskou autonomní oblast zrušila a rozdělila jejich území mezi 5 okresů. Za silné podpory Ruska, které se snaží udržet kontrolu na strategicky významným místem Kavkazu, vyhlásili Osetinci na původním území jihoosetinské autonomní oblasti separatistické území Jižní Osetie. V roce 2008 došlo k válečnému konfliktu s Gruzií, kdy země získala za vojenské podpory Ruska faktickou, i když mezinárodně z drtivé většiny neuznanou nezávislost.

Oseti, jako další kavkazské národy, vynikají především v úpolových, silových sportech. Jejich nejúspěšnější sportovní disciplínou je zápas ve volném stylu. Dalšími sporty ve kterých slaví úspěchy jsou judo, sambo, armwrestling (páka) nebo vzpírání. Kvůli velikosti Ruské federace však často volí k reprezentování jinou zemi, kde mají větší možnosti dostat se na olympijské hry nebo mistrovství světa.

Ze severního Kavkazu
  • Artur Tajmazov – zápasník ve volném stylu, trojnásobný olympijský vítěz z roku 2004 a 2008 a 2012 a stříbrný z roku 2000, zároveň několikanásobný medailista z mistrovství světa a Evropy, své úspěchy získal pro Uzbekistán, který reprezentoval od roku 1998
  • Soslan Andijev – zápasník ve volném stylu, dvojnásobný olympijský vítěz z roku 1976 a 1980, zároveň několikanásobný medailista z mistrovství světa a Evropy
  • Macharbek Chadarcev – zápasník ve volném stylu, dvojnásobný olympijský vítěz z roku 1988 a 1992 a stříbrný z roku 1996, zároveň několikanásobný medailista z mistrovství světa a Evropy
  • Arsen Fadzajev – zápasník ve volném stylu, dvojnásobný olympijský vítěz z roku 1988 a 1992, zároveň několikanásobný medailista z mistrovství světa a Evropy
  • Timur Tajmazov – vzpěrač, olympijský vítěz z roku 1992 a stříbrný z roku 1992, zároveň několikanásobný medailista z mistrovství světa a Evropy, své úspěchy získal pro Ukrajinu, kterou reprezentoval od rozdělení Sovětského svazu
  • Elbrus Tedejev – zápasník ve volném stylu, olympijský vítěz z roku 2004 a bronzový z roku 1996, zároveň několikanásobný medailista z mistrovství světa a Evropy, své úspěchy získal pro Ukrajinu, kterou reprezentoval od rozdělení Sovětského svazu
  • olympijští vítězové v zápase ve volném stylu Chadžimurat Gacalov (2004), Chasan Barojev (2004), Alan Chugajev (2012)
  • Tamerlan Tmenov – judista, několikanásobný medailista z olympijských her, mistrovství světa a Evropy
  • Alan Cagajev – vzpěrač, medailista z olympijských her, mistrovství světa a Evropy, medaile vyhrával pro Bulharsko
Z jižního Kavkazu
  • Šota Čočišvili – judista, olympijský vítěz z roku 1972 a bronzový medailista z roku 1976, zároveň několikanásobný medailista z mistrovství světa a Evropy
  • Leri Chabelovi – zápasník ve volném stylu, olympijský vítěz z roku 1992 a stříbrný medailista z roku 1988, zároveň několikanásobný medailista z mistrovství světa a Evropy
  • Vadim Bogijev – zápasník ve volném stylu, olympijský vítěz z roku 1996
  • Džambolat Tedejev – zápasník ve volném stylu a úspěšný volnostylařský trenér, mistr Evropy z roku 1993
  • Besik Kuduchov – zápasník ve volném stylu, mistr Evropy a světa
  1. Russian Census 2010: Population by ethnicity [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-04. (rusky) 
  2. Всероссийская перепись населения 2002 года [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-02. 
  3. PCGN Report "Georgia: a toponymic note concerning South Ossetia" [online]. 2007 [cit. 2021-02-22]. S. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-21. 
  4. Ethnic Composition of Georgia [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné online. 
  5. Lib.ru/Современная литература: Емельянова Надежда Михайловна. Мусульмане Осетии: На перекрестке цивилизаций. Часть 2. Ислам в Осетии. Историческая ретроспектива [online]. [cit. 2017-08-21]. Dostupné online. 
  6. Официальный сайт Постоянного представительства Республики Северная Осетия-Алания при Президенте РФ. Осетины в Москве [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 1 May 2009. 
  7. REFUGEES, United Nations High Commissioner for. Refworld - The North Caucasian Diaspora In Turkey [online]. [cit. 2017-08-21]. Dostupné online. 
  8. Archivovaná kopie [online]. Statistics of Tajikistan [cit. 2021-02-22]. S. 9. Dostupné v archivu pořízeném dne 16 January 2013. (ru, tg) 
  9. Tento tvar je poslední dobou používán stále častěji a je utvořen systémověji (více zde), v novější české odborné literatuře (jazykovědné i zeměpisné) se uvádí pouze Oset; očekávanější formát dle ÚJČ
  10. Tradiční tvar obyvatelského jména, někdy kritizovaný jako rusismus; nicméně ÚJČ jej uznává za rovnocenný systémovějšímu
  11. BELL, Imogen. Eastern Europe, Russia and Central Asia. London: Taylor & Francis, 2003. S. 200. 
  12. MIRSKY, Georgiy I. On Ruins of Empire: Ethnicity and Nationalism in the Former Soviet Union. [s.l.]: [s.n.], 1997. S. 28. 
  13. MASTYUGINA, Tatiana. An Ethnic History of Russia: Pre-revolutionary Times to the Present. [s.l.]: [s.n.] S. 80. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]