Přeskočit na obsah

Portál:První světová válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Portál První světová válka

První světová válka představuje jeden z nejrozsáhlejších a nejničivějších válečných konfliktů v lidské historii. Trvala od roku 1914 do roku 1918 a vyžádala si životy přibližně devět a půl milionu vojáků. Další miliony civilistů navíc zemřely v důsledku vojenských operací, při masakrech, pogromech, při genocidě Arménů, kvůli hladu a vyčerpání, rozšířeným nemocem a při pandemii španělské chřipky. Roznětkou celosvětového konfliktu byl úspěšný atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Poté vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku a v návaznosti nato do války vstoupily i další země. Zpočátku proti sobě stály státy Trojdohody a Ústředních mocností. Později se do války zapojily i další státy. Většina bitev první světové války měla charakter zákopových válek, kdy došlo k postupu vojsk často jen za cenu obrovských ztrát. Přes některé úspěchy Ústředních mocností, nakonec došlo k hospodářskému vyčerpání Německa a jeho spojenců. Po revoluci a pádu císařství podepsala nová německá vláda příměří. Konec války s sebou přinesl nejen nové rozdělení sil v Evropě, ale například i vznik autoritářských režimů či několik let trvající hospodářskou krizi.

Článek měsíce
Dnešní výročí
Němečtí velitelé na obraze Hugo Vogela

Bitva u Tannenbergu bylo významné střetnutí ruské a německé armády, které se odehrálo během první světové války ve dnech 23.31. srpna 1914 v blízkosti vesnice Tannenberg (dnes Stebark) ležící ve Východním Prusku. Německé osmé armádě pod velením Paula von Hindenburga a náčelníka jeho štábu Ericha Ludendorffa se v bitvě podařilo drtivě porazit ruskou druhou armádu vedenou generálem Alexandrem Samsonovem. Po obklíčení spáchal generál Samsonov sebevraždu a 92 tisíc ruských vojáků padlo do německého zajetí. Katastrofální porážka ruské armády u Tannenbergu a následné vítězství v první bitvě u Mazurských jezer donutilo Rusy na východní frontě ustoupit a stáhnout své útočící síly z Východního Pruska. Německý generální štáb přesto za tato vítězství na východě zaplatil klíčovým oslabením západní fronty, odkud byl nucen přesunout velkou část sil, jež chyběla k úspěšnému provedení Schlieffenova plánu.


8. srpen za první světové války


Obrázek měsíce
Osobnost měsíce

Voják a pes chránění plynovými maskami.


Mata Hari v roce 1910

Mata Hari vlastním jménem Margaretha Geertruida Zelleová byla nizozemská orientální tanečnice, která se v průběhu první světové války proslavila jako dvojitá agentka Německa a Francie. V osmnácti se provdala za kapitána nizozemské armády, se kterým odcestovala na Jávu a Sumatru v Nizozemské východní Indii. Kvůli sporům však rodinu opustila a vrátila se do Evropy. V roce 1904 se usadila v Paříži, kde se začala živit jako orientální tanečnice. Prezentovala se fiktivním životním příběhem, vystupovala v cirkusech, pózovala malířům a proslula také jako kurtizána a milenka mnoha prominentů. Po vypuknutí první světové války se v Holandsku seznámila s německým agentem Karlem Kramerem, který ji naverboval do služeb německé rozvědky. V Paříži později přijala z rukou kapitána francouzské tajné služby Ladouxe obdobnou nabídku a stala se agentkou na dvě strany. Dalším jejím milencem byl Vadim Maslov, kapitán prvního pluku ruské carské armády, bojující v ruském expedičním sboru na západní frontě po boku francouzských jednotek. V lednu 1917 se však francouzské straně dostala do rukou šifra, která prozradila její spolupráci s německou rozvědkou. Zatčena byla 13. února v pařížském hotelu Elysées Palace. Kvůli naivitě se zapletla do svých výpovědí, načež ji vojenský soud obvinil ze smrti více než 50 000 vojáků a odsoudil ji k trestu smrti. Důvodem byla špatná situace Dohody na západní frontě, kde došlo i kvůli vyzrazení plánů Dohody k selhání Nivellovy ofenzívy. Mata Hari byla popravčí četou zastřelena 15. října 1917 u zámku Vincennes, přičemž pouze tři z dvanácti výstřelů zasáhly její tělo.


Kategorie
Citát měsíce
Redakce
Tuhle válku už nemůžeme vyhrát, nesmíme ji však prohrát.
— Erich Ludendorff, 9. srpna 1918


Dobré články české Wikipedie související s první světovou válkou:

Požadované články:

Ostatní
Informace
Šablony
Odkazy: První světová válka na Commons

Související portály: Historie ~ Válka ~ Druhá světová válka

Související projekty: Historie

Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|První světová válka}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}.

V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.