Přeskočit na obsah

Provincie v Číně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mapa administrativního členění Čínské lidové republiky s vyznačenými provinciemi, viz legenda níže.
     Provincie
     Nárokovaná provincie (Tchaj-wan)
     Ostatní celky provinční úrovně
     Sporná území

Provincie (čínsky v českém přepisu šeng, pchin-jinem shěng, znaky ) je jeden z druhů celků první (provinční) úrovně v rámci administrativního dělení Čínské lidové republiky. Formálně existuje celkem 23 provincií, fakticky ale ČLR spravuje pouze 22 z nich, jelikož Tchaj-wan (nárokovaná 23. provincie) je pod kontrolou Čínské republiky.

Provincie se člení na celky druhé (prefekturní) úrovně: městské prefektury, prefektury, autonomní kraje; výjimečně obsahují též celky postavené výše než prefektury – subprovinční města, subprovinční autonomní prefekturusubprovinční nové obvody. Vrcholným orgánem výkonné moci v čínských provinciích je provinční lidová vláda, v jejímž čele stojí guvernér provincie, zákonodárným orgánem je provinční shromáždění lidových zástupců. Vedle orgánů státní moci dále existuje paralelní struktura provinční organizace Komunistické strany Číny a několika menších politických stran. Fakticky jsou provinční orgány zodpovědné provinčnímu výboru Komunistické strany Číny v čele s tajemníkem.

Podrobnější informace naleznete v článcích Dějiny administrativního dělení Číny a Historie provincií v Číně.

Číně provincie vznikly ve 13. století, v říši Jüan, jako regionální správní útvary nejvyšší úrovně. V následujících říších MingČching byly jejich hranice měněny a postupně se blížily k dnešnímu stavu.

Seznam provincií

[editovat | editovat zdroj]
GB/T 2260-2007 ISO Název provincie Poloha Počet obyvatel[1]
(2020)
Hustota osídlení
(obyv./km²)
Rozloha
(km²)
Hlavní město Zkratka[p. 1]
Český přepis Znaky
Pchin-jin
AH CN-AH An-chuej 安徽
Ānhuī
An-chuej 61 027 171 436,29 139 879 Che-fej
Wǎn
ZJ CN-ZJ Če-ťiang 浙江
Zhèjiāng
Če-ťiang 64 567 588 615,67 104 873 Chang-čou
Zhè
QH CN-QH Čching-chaj 青海
Qīnghǎi
Čching-chaj 5 923 957 8,58 690 355 Si-ning
Qīng
FJ CN-FJ Fu-ťien 福建
Fújiàn
Fu-ťien 41 540 086 335,66 123 756 Fu-čou
Mǐn
HI CN-HI Chaj-nan 海南
Hǎinán
Chaj-nan 10 081 232 294,27 34 259 Chaj-kchou
Qióng
HA (HEN) CN-HA Che-nan 河南
Hénán
Che-nan 99 365 519 600,52 165 467 Čeng-čou
HE (HEB) CN-HE Che-pej 河北
Héběi
Che-pej 74 610 235 393,08 189 809 Š'-ťia-čuang
HL CN-HL Chej-lung-ťiang 黑龙江
Hēilóngjiāng
Chej-lung-ťiang 31 850 088 67,37 472 766 Charbin
Hēi
HN (HUN) CN-HN Chu-nan 湖南
Húnán
Chu-nan 66 444 864 313,65 211 842 Čchang-ša
Xiāng
HB (HUB) CN-HB Chu-pej 湖北
Húběi
Chu-pej 57 752 557 310,87 185 776 Wu-chan
È
YN CN-YN Jün-nan 云南
Yúnnán
Jün-nan 47 209 277 123,20 383 195 Kchun-ming 云(滇)
Yún (Diān)
GS CN-GS Kan-su 甘肃
Gānsù
Kan-su 25 019 831 54,70 457 382 Lan-čou 甘(陇)
Gān (Lǒng)
GD CN-GD Kuang-tung 广东
Guǎngdōng
Kuang-tung 126 012 510 700,02 180 013 Kanton
Yuè
GZ CN-GZ Kuej-čou 贵州
Guìzhōu
Kuej-čou 38 562 148 218,93 176 140 Kuej-jang 贵(黔)
Guì (Qián)
LN CN-LN Liao-ning 辽宁
Liáoníng
Liao-ning 42 591 407 289,59 147 076 Šen-jang
Liáo
SC CN-SC S’-čchuan 四川
Sìchuān
S'-čchuan 83 674 866 174,93 484 056 Čcheng-tu 川(蜀)
Chuān (Shǔ)
SD CN-SD Šan-tung 山东
Shāndōng
Šan-tung 101 527 453 643,78 157 704 Ťi-nan
SX (SAX) CN-SX Šan-si 山西
Shānxī
Šan-si 34 915 616 222,80 156 713 Tchaj-jüan
Jìn
SN (SAA) CN-SN Šen-si 陕西
Shǎnxī
Šen-si 39 528 999 192.24 205 624 Si-an 陕(秦)
Shǎn (Qín)
TW CN-TW[p. 2] Tchaj-wan
(nárokován ČLR)
台湾
Táiwān
23 162 123 650,97 36 161 Tchaj-pej (podle ČLR)
Žádné (provinční vláda zrušena)
台(臺)
Tái
JX CN-JX Ťiang-si 江西
Jiāngxī
Ťiang-si 45 188 635 270,69 166 939 Nan-čchang
Gàn
JS CN-JS Ťiang-su 江苏
Jiāngsū
Ťiang-su 84 748 016 847,91 99 949 Nanking
JL CN-JL Ťi-lin 吉林
Jílín
Ťi-lin 24 073 453 126,51 190 282 Čchang-čchun
  1. Zkratka v závorce je neformální.
  2. Taktéž pod samostatným kódem ISO 3166-2:TW

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Provinces of China na anglické Wikipedii.

  1. Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). www.stats.gov.cn [online]. National Bureau of Statistics of China, 2021-05-11 [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]