Přeskočit na obsah

Suiko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Suiko
Narození21. května 554
Úmrtí15. dubna 628 (ve věku 73 let)
Oharida Palace
PohřbenaYamada Takatsuka Kofun
PotomciUdži no Šicukahi, Takeda, Woharida, Tame, Wohari, Owari no Miko a Sakurai no Jumihari no Himemiko
OtecKinmei
MatkaSoga no Kitašihime
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suiko (japonsky 推古天皇, Suiko-tennó; 55418. dubna 628, Asuka) byla v pořadí třicátým třetím císařem Japonska[1] v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.[2] Vládla v letech 593628. Byla vdovou po císaři Bidacuovi a vnučkou Sogy Inameho.

V japonských dějinách byla Suiko první z osmi žen, jež se staly vládnoucími císařovnami. Sedm dalších samostatných vládkyň na Chryzantémovém trůně po Suiko byly Kógjoku/Saimei, Džitó, Gemmei, Genšó, Kóken/Šótoku, Meišó a Go-Sakuramači.

Před nástupem na Chryzantémový trůn bylo její osobní jméno (imina) Mikekašija-hime-no-mikoto.[3] Císařovna Suiko měla několik jmen včetně princezna Nukatabe a (zřejmě posmrtně) Tojomike Kašikija hime no Mikoto.[4]

Byla třetí dcerou císaře Kinmeie. Její matkou byla Soga no Kitašihime, dcera Sogy no Inameho. Suiko byla mladší sestrou císaře Jómeie. Měli společnou matku.

Buddhismus

[editovat | editovat zdroj]

Roku 593 pověřila Suiko svého tehdy dvacetiletého synovce prince Šótokua, aby se stal regentem. Ten roku 594 vydal výnos vyzývající k přijetí a podpoře buddhismu. Dále postavil řadu chrámů jako Šitennódži v Ósace a Hórjúdži v Ikaruze. Přednášel 3 velké sútry a komentáře pro ty, co neuměli číst. Spojil se se Sogou Umakem a spolu upevňovali stát za pomoci náboženství. Roku 604 zavedl Systém čepicových hodností (předáci rodů měli být hodnoceni podle svých schopností a ne podle nároku). Čepice byly děleny do různých barev a tvarů. Roku 604 ještě vydal Chartu o sedmnácti článcích (Džúšičidžó Kempó), což byl soubor morálních a politických zásad či rad úředníkům. Psáno čínsky. Obsahuje citáty z konfuciánství a buddhismu. Hlavní myšlenkou charty byla oddanost císaři jakožto nejvyššímu vládci.

Zahraniční politika

[editovat | editovat zdroj]

Snaha o navázání spojenectví s Koreou, ale je bezvýsledná. Snaha o navázání spojenectví s čínským rodem Suej. Bylo posláno 5 výprav. Rozezlili si čínského císaře, ale styky se nezpřetrhaly. Prvním oficiálním poslem je Ono no Inoko.

  • Manžel: princ Nunakakura no Futo Tamašiki no Sumeramikoto (渟中倉太珠敷), později císař Bidacu, syn císaře Kinmeie
    • první dcera: princezna Udži no Šicukahi/Udži no Kahitako (菟道貝蛸皇女, narozena 570), provdána za korunního prince Šótokua
    • první syn: princ Takeda (竹田皇子)
    • druhá dcera: princezna Woharida (小墾田皇, narozena 572), provdána za prince Ošisako-no-Hikohito-no-Oeho
    • třetí dcera: princezna Umori/Karu no Mori (鸕鶿守皇女)
    • druhý syn: princ Wohari (葛城王)
    • třetí syn: princ Owari (尾張皇子), otec manželky prince Šótokua Tačibany-no-Oiracume
    • čtvrtá dcera: princezna Tame (田眼皇女), provdána za císaře Džomeie
    • pátá dcera: princezna Sakurawi no Jumihari (桜井弓張皇女), provdána za prince Ošisako-no-Hikohito-no-Oeho, později za prince Kumeho, syna císaře Jómeie
  1. Imperial Household Agency (Kunaichō): 雄略天皇 (21); retrieved 2013-8-28.
  2. Titsingh, Isaac. (1834). Nihon Ōdai Ichiran; ou, Annales des empereurs du Japon. Paris: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. OCLC 5850691 (francouzsky)
  3. Varley, s. 126.
  4. Ashton, William. (2005). Nihongi, s. 95 n.2.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Japonští císaři
Předchůdce:
Sušun
593628
Suiko
Nástupce:
Džomei