V roce 2025 tak letn� �as potrv� od 30. b�ezna do 26. ��jna.
Zm�ny �asu m�ly v Evropsk� unii skon�it p�vodn� v roce 2019, �lensk� st�ty se ale na jednotn�m �ase nedohodly.
St�edoevropsk� �as Letn� �as |
Evropsk� komise v roce 2018 kv�li s�l�c� kritice st��d�n� �asu uspo��dala takzvan� ve�ejn� konzultace. Podle ministerstva pr�ce dorazilo 4,6 milionu odpov�d�. Pro zru�en� zm�n �asu se tehdy vyslovilo 84 procent respondent�.
Podle pr�zkumu agentury STEM/MARK z podzimu 2018 se zru�en�m st��d�n� �asu v �esku souhlasilo 70 procent dot�zan�ch. Celkem 44 procent respondent� si p��lo trvale letn� �as a 24 procent zimn�.
Expertky z Akademie v�d �R v roce 2021 na semin��i v Sen�tu uvedly, �e kv�li zdrav� by byl vhodn�j�� zimn� �as. P�i letn�m �ase by se v zim� rozedn�valo a� kolem dev�t� hodiny a �ada lid� by podle v�dky� sv� biologick� hodiny nem�la s t�mto nastaven�m se��zen�, co� by mohlo v�st k civiliza�n�m chorob�m, ni��� produktivit� i p��jm�m �i ke zhor�en� studijn�ch v�sledk�. Zast�nci letn�ho �asu naopak poukazuj� na to, �e se �ivot zm�nil a velk� ��st lid� u� nemus� za��t pracovat se sv�t�n�m, naopak mohou po pr�ci vyu��t del�� denn� sv�tlo k relaxaci a sportu.
Letn� �as se zav�d�l p�vodn� kv�li sn�en� spot�eby energie, uk�zalo se ale, �e �spory jsou minim�ln�. Podle zji�t�n� Evropsk� komise z roku 2007 v�t�ina dot�zan�ch unijn�ch zem� uv�d�la, �e letn� �as nem� v�znamn�j�� vliv ani na zem�d�lstv�, dopravu �i cestovn� ruch.
Letn� �as byl v �esk�ch zem�ch poprv� zaveden v letech 1915 a 1916. Vr�til se za druh� sv�tov� v�lky v roce 1940 a trval do roku 1949. Pot�et� si �e�i za�ali posouvat hodinky v roce 1979, d�vodem byla tuh� zima a ropn� krize. Do poloviny 90. let trval v �esku letn� �as p�l roku. Od roku 1996 se �esk� republika p�ipojila ke zvyklostem Evropsk� unie a �asov� posun trv� sedm m�s�c�.
