náhradník

čeština

výslovnost

• IPA: [naːɦradɲiːk]

dělení

• ná-hrad-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	náhradník	náhradníci
genitiv	náhradníka	náhradníků
dativ	náhradníku / náhradníkovi	náhradníkům
akuzativ	náhradníka	náhradníky
vokativ	náhradníku	náhradníci
lokál	náhradníku / náhradníkovi	náhradnících
instrumentál	náhradníkem	náhradníky

význam

1. osoba, která může vykonávat určitou činnost místo někoho

překlady

1. osoba, která někoho může nahradit

   • angličtina: proxy, (ve sportu) substitute
   • francouzština: remplaçant m
   • němčina: Stellvertreter m
   • polština: zastępca m

synonyma

1. zástupce

související

• náhradníkův
• náhrada
• náhražka
• náhradní
• náhradnice
• nahradit

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-06-07]. Heslo náhradník.