souhlasit

Czech

Etymology

From sou- +‎ hlásit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsou̯ɦlasɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

souhlasit impf

1. to agree

   Antonym: nesouhlasit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	souhlasit, souhlasiti	Active adjective	souhlasící
Verbal noun	souhlašení	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	souhlasím	souhlasíme	—	souhlasme
2nd person	souhlasíš	souhlasíte	souhlas	souhlaste
3rd person	souhlasí	souhlasí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive souhlasit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	souhlasil	souhlasili	—	—
masculine inanimate		souhlasily		—
feminine	souhlasila		—
neuter	souhlasilo	souhlasila	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	souhlase	—
feminine + neuter singular	souhlasíc	—
plural	souhlasíce	—

Related terms

adjective

• souhlasný

 

noun

• souhlas

 

Further reading

• “souhlasiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “souhlasiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “souhlasit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)