Přeskočit na obsah

Javoří (Polsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Javoří
Jaworze
Lázeňský park
Lázeňský park
Javoří – znak
znak
Javoří – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresBílsko-Bělá
Javoří
Javoří
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha21,32 km²
Počet obyvatel7 051 (2014)
Hustota zalidnění302,7 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni
Správa
Statusgmina
Starostapost uprázdněn
Vznik13. století
Oficiální webwww.jaworze.pl
Telefonní předvolba33
PSČ43-384
Označení vozidelSBI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Javoří[1][2][3] (polsky Jaworze, německy Ernsdorf) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá. Leží na území Těšínského Slezska na úpatí Slezských Beskyd v přímém sousedství západních čtvrtí Bílska-Bělé. Skládá se ze čtyř částí – Horní Javoří (Jaworze Górne), Dolní Javoří (Jaworze Dolne), Prostřední Javoří (Jaworze Średnie) a Náluží (Nałęże) – a tvoří samostatnou gminu. Podle údajů z roku 2019 obec čítá 7 395 obyvatel a má rozlohu 21,32 km². Počet obyvatel stoupá z důvodu suburbanizace. Část katastru Javoří se nachází v krajinném parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego.

Další informace

[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o vesnici (Javorse) pochází z listiny vratislavského biskupa Jindřicha z Vrbna vydané kolem roku 1305. Patřila těšínskému knížectví, z nějž bylo roku 1572 vyděleno bílské stavovské panství. Tehdejšími majiteli byli Javorští a rozdělení vesnice mezi bratry Jana, Melchiora a Alexandra se stalo základem pro rozdělení na Dolní, Horní a Prostřední Javoří. Po roce 1759 se Javoří ocitlo v rukou rodiny vlámského původu Saint-Genois d’Anneaucourt. Ta se zasloužila o to, že byly v Javoří založeny lázně využívající místní prameny silně mineralizované jodobromové solanky. Formální status lázeňské obce byl Javoří udělen Slezským zemském sněmemOpavě v roce 1862. Nástupci rodiny Saint Genois byli od roku 1909 Larischové. Po krátkém rozkvětu ve 2. polovině 19. století a později ještě ve 30. letech, k němuž došlo díky činnosti Zygmunta a Jerzyho Czopů, význam Javoří poklesl a obec po čase přišla o lázeňský status. Po druhé světové válce na lázeňskou tradici navázal dodnes existující Beskydský léčebný a rehabilitační ústav (Beskidzkie Centrum Leczniczo-Rehabilitacyjne).

Mezi architektonické památky Javoří patří kromě historických lázeňských budov řada vil z konce 19. a první poloviny 20. století, dále dva klasicistní kostely (evangelický z roku 1786 a katolický z roku 1802) a romantický gloriet postavený roku 1798 rodinou Saint Genois na kopci Goruszka. Do prostor klasicistního zámku byl po válce umístěn Diagnostický ústav pro mládež (Młodzieżowy Ośrodek Wychowawczy).

V Prostředním Javoří se nachází Muzeum mořské a říční flóry a fauny (Muzeum Fauny i Flory Morskiej i Śródlądowej). Bylo otevřeno v září 2014 a je tvořeno především exponáty z pozůstalosti Erwina Pasterného (1928-2011), místního rodáka, který se stal námořníkem (bosmanem) a odkázal svou sbírku preparovaných živočichů a rostlin své základní škole.

Javoří je východiskem do Slezských Beskyd. Zhruba polovinu katastru pokrývají horské lesy. Nejvyšším vrcholem je Błatnia (neboli Blatný, 917 m n. m.). Další významné hory jsou Palenica ležící na hraniční čáře mezi Javořím a Bílskem-Bělou se stopami pravěkého osídlení a Vysoké, kde se v dobách protireformace nacházel jeden z tzv. lesních kostelů, místo tajných protestantských bohoslužeb.


  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 939. 
  2. Ottův slovník naučný, 13. Jana-Kartas, s. 126
  3. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 31. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ROIK, Jadwiga. Dzieje Jaworza na przestrzeni wieków. Javoří: Regio, 2010. ISBN 978-83-930726-0-6. (polsky) 
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]