Přeskočit na obsah

Jiří V. Hannoverský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiří V.
král hannoverský
vévoda z Cumberlandu a Teviotdale
Portrét
král Jiří V.
Doba vlády18511866
Úplné jménoGeorg Friedrich Alexander Karl Ernst August
Narození27. května 1819
Berlín
Úmrtí12. června 1878
(ve věku 59 let)
Paříž
PředchůdceArnošt August I. Hannoverský
NástupceArnošt August II. Hannoverský (jako pretendent)
ManželkaMarie Sasko-Altenburská
PotomciErnest Augustus Hannoverský
Frederika Hannoverská
Marie Hannoverská
RodWelfové
DynastieHannoverská dynastie
OtecArnošt August I. Hannoverský
MatkaFrederika Meklenbursko-Střelická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří V. (Georg Friedrich Alexander Karl Ernst August; 27. května 181912. června 1878) byl poslední hannoverský král, jediné dítě a následník krále Arnošta Augusta. Vládu Jiřího V. ukončila prusko-rakouská válka, po níž Prusko anektovalo Hannoversko.

Princ Jiří z Cumberlandu se narodil 27. května 1819 v Berlíně jako jediný syn prince Arnošta Augusta, vévody z Cumberlandu. Arnošt August byl pátým synem Jiřího III. Britského a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické.

Byl pokřtěn 8. července 1819 v hotelu v Berlíně, kde bydleli jeho rodiče, reverendem Henrym Thomasem Austenem (bratr autorky Jane Austenové). Jeho kmotry byli tehdejší princ regent Jiří IV. Britský (zastoupený vévodou z Cumberlandu), král Fridrich Vilém III. Pruský, císař Alexandr I. Ruský, korunní princ pruský, princ Vilém Pruský, princ Fridrich Pruský, princ Jindřich Pruský, princ Vilém Pruský, velkovévoda Jiří Meklenbursko-Střelický, vévoda Karel Meklenburský, císařovna Marie Fjodorovna, nizozemská královna Vilemína Pruská, princezna Augusta Žofie Britská, dědičná princezna hesensko-homburská princezna Alžběta Britská, princezna Marie (vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu), princezna Žofie Britská, princezna Alexandra Pruská, kurfiřtka princezna Augusta Hesensko-Kasselská, vévodkyně z Anhalt-Dessau princezna Bedřiška Vilemína Pruská, princezna Marie Anna Hesensko-Homburská (princezna Viléma Pruská), markraběnka Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská (princezna Ferdinanda Pruská), princezna Louisa Pruská a kněžna Radziwill.[1]

Jiří strávil své dětství v Berlíně a ve Velké Británii. Po nemoci v dětství v roce 1828 přestal vidět na jedno oko a na druhé po nehodě v roce 1833. Jeho otec doufal, že by se mladý princ mohl oženit se svou o tři dny starší sestřenicí královnou Viktorií, čímž udrží britský a hannoverský trůn jednotný, ale z plánu sešlo.[2]

Korunní princ

[editovat | editovat zdroj]

Po smrti krále Viléma IV. a nástupu královny Viktorie na britský trůn 123letá personální unie britského a hannoverského trůnu skončila, protože hannoverské polosalické právo bránilo ženě nastoupit na trůn. Vévoda z Cumberlandu nastoupil na hannoverský trůn jako Arnošt August a princ Jiří se stal korunním princem Hannoveru. Jako legitimní potomek Jiřího III. v mužské linii zůstal členem britské královské rodiny a druhým v řadě na britský trůn až do narození prvního dítěte královny Viktorie, Viktorie, královské princezny, v roce 1840. Protože byl zcela slepý, existovaly pochybnosti, zda je korunní princ způsobilý stát se králem Hannoveru, ale jeho otec se rozhodl, že by se tak mělo stát.

Manželství

[editovat | editovat zdroj]

Jiří se 18. února 1843 v Hannoveru oženil s princeznou Marií Sasko-Altenburskou, nejstarší dcerou Josefa, vévody Sasko-Altenburského, a jeho manželky, vévodkyně Amálie Württemberské.

Král Hannoveru

[editovat | editovat zdroj]

Korunní princ se po svém otci 18. listopadu 1851 stal jak králem hannoverským a vévodou brunšvicko-lüneburským, tak vévodou z Cumberlandu a Teviotdale a hrabětem z Armaghu, a převzal jméno Jiří V.

Od svého otce a od svého strýce z matčiny strany, prince Karla Frederika Meklenbursko-Střelického, jednoho z nejvlivnějších mužů na pruském dvoře, se Jiří naučil mít velmi autokratický pohled na královskou autoritu. Během své 15leté vlády vedl časté spory s hannoverským zemským sněmem (parlamentem).

Když se v roce 1866 schylovalo k prusko-rakouské válce, pokusilo se Hannoverské království zachovat neutralitu. Při hlasování v Německém spolku 14. června však podpořilo návrh na mobilizaci spolkových vojsk proti Prusku, což o den později vedlo k vyhlášení války ze strany Pruska. Hannoverská armáda sice zvítězila v bitvě u Langensalzy (27. června 1866), o dva dny později však musela kapitulovat. Král Jiří V. byl zbaven trůnu a Hannoversko bylo připojeno k Prusku jako provincie.

Jiří V. zemřel ve své rezidenci v Rue de Presbourg v Paříži 12. června 1878. Po smutečním obřadu v luteránském kostele v Rue Chaucat bylo jeho tělo převezeno do Anglie a pohřbeno v kapli svatého Jiří na hradě Windsor.[3]

Dědictví

[editovat | editovat zdroj]

Král podporoval průmyslový rozvoj. V roce 1856 byl založen Hornický a hutnický spolek Jiřího a Marie, který byl pojmenován po něm a jeho manželce. Společnost postavila železárnu a ocelárnu, která dala městu jméno Georgsmarienhütte.[4]

Jméno Narození Smrt Poznámky
Arnošt August, korunní princ hannoverský 21. září 1845 14. listopadu 1923 Arnošt August Vilém Adolg Jiří Frederik; narozen v Hannoveru, zemřel v Gmundenu, oženil se s princeznou Thyrou Dánskou; měl potomky
Princezna Frederika Hannoverská 9. ledna 1848 16. října 1926 narozena v Hannoveru, zemřela v Biarritzu; provdala se za Alfonse, barona von Pawel-Rammingen; neměla žádné přeživší potomky
Princezna Marie Hannoverská 3. prosince 1849 4. června 1904 Marie Ernestine Josefína Adolfina Jindřiška Teresa Alžběta Alexandra; narodila se v Hannoveru, zemřela svobodná v Gmundenu

Tituly a oslovení

[editovat | editovat zdroj]
  • 27. května 1819 – 20. června 1837: Jeho královská Výsost princ Jiří z Cumberlandu[5]
  • 20. června 1837 – 18. listopadu 1851: Jeho královská Výsost korunní princ Hannoveru[6]
  • 18. listopadu 1851 – 12. června 1878: Jeho Veličenstvo král Hannoveru[7]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Jiří II.
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
Jiří III.
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
 
 
 
 
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
Arnošt August I. Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Christiana Emilie Schwarzbursko-Sondershausenská
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Žofie Albertina z Erbachu
 
Jiří V. Hannoverský
 
 
 
 
 
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Kristiana Emilie Schwarzbursko-Sondershausenská
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Žofie Albertina z Erbachu
 
 
Frederika Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián Karel Reinhard Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburský
 
 
Marie Luisa Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Polyxena ze Solms-Rödelheimu
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George V of Hanover na anglické Wikipedii.

  1. Page 1296 | Issue 17497, 24 July 1819 | London Gazette | The Gazette. www.thegazette.co.uk [online]. [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 
  2. BIRD, Anthony. The damnable Duke of Cumberland: a character study and vindication of Ernest Augustus, Duke of Cumberland and King of Hanover.. London: Barrie & Rockliffe Dostupné online. OCLC 2188257 (English) OCLC: 2188257. 
  3. Royal Burials in the Chapel since 1805 [online]. [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Albert Gieseler -- Georgsmarien-Hütten- und Bergwerksverein. www.albert-gieseler.de [online]. [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 
  5. Page 1579 | Issue 18711, 27 July 1830 | London Gazette | The Gazette. www.thegazette.co.uk [online]. [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 
  6. Page 727 | Issue 20201, 3 March 1843 | London Gazette | The Gazette. www.thegazette.co.uk [online]. [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 
  7. Page 877 | Issue 7133, 5 July 1861 | Edinburgh Gazette | The Gazette. www.thegazette.co.uk [online]. [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Arnošt August I.
Znak z doby nástupu Vévoda z Cumberlandu and Teviotdale
18511878
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Arnošt August II.