Přeskočit na obsah

Mechelen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mechelen
radnice
radnice
Mechelen – znak
znak
Mechelen – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+01:00
StátBelgieBelgie Belgie
Jazyk. společenstvíVlámské
RegionVlámsko
ProvincieAntverpy
ArrondissementMechelen
Mechelen
Mechelen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha65,8 km²
Počet obyvatel86 921 (2020)[1]
Hustota zalidnění1 321 obyv./km²
Správa
StarostaBart Somers (od 2001)
Oficiální webwww.mechelen.be
E-mailonthaal@mechelen.be
Telefonní předvolba015 - 03
PSČ2800, 2801, 2811, 2812
Počet zastupitelů43
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mechelen (francouzsky Malines, německy Mecheln) je belgické město a správní centrum jednoho z arrondissementů provincie Antverpy ve Vlámském regionu. Žije zde přibližně 87 tisíc[1] obyvatel. Obec Mechelen kromě vlastního města zahrnuje bývalé obce Heffen, Hombeek, Leest, Muizen a Walem a patří k ní i osady Nekkerspoel a Battel.

Mechelen se nachází v metropolitní oblasti známé jako vlámský diamant na půli cesty mezi Bruselem a Antverpami ve vzdálenosti asi 25 km od obou z nich. Leží na řece Dijle, a proto bývá označováno jako „Dijlestad“.

Roku 1559 se Mechelen stal sídlem arcibiskupství a od roku 1962 sdílí tuto funkci s Bruselem.

Archeologické nálezy, které dokazují osídlení území mezi Bruselem, Lovaní a Antverpami v době laténské, se koncentrují zejména v okolí Mechelenu, kde se původně nacházely mokřady. Mezi tyto nálezy patří 8,4 m dlouhá kanoe z dubového kmene a osada s asi pěti dřevěnými domy u Nekkerspoelu.[2]

Území Mechelenu u řeky Dijle bylo osídleno i v době Galorománů, jak dokazuje několik římských ruin a cest. V 3.4. století byla oblast za slábnoucího vlivu Římanů osídlena germánskými kmeny. Podle tradice oblast v 8. století pokřesťanštil skotský nebo irský misionář svatý Rumold (nizozemsky Rombout) a pravděpodobně zde i založil klášter.

Roku 1303 Mechelenu udělil městská práva brabantský vévoda Jan II. V té době také začala rivalita mezi Mechelenem a Antverpami. V 15. století se Mechelen dostal pod vládu burgundského vévodství a nastalo období rozkvětu. Roku 1473 Karel Smělý do města přesunul několik politických institucí a až do Velké francouzské revoluce Mechelen sloužil jako sídlo vrchního soudu. V pozdním středověku Mechelen bohatl díky obchodu se suknem a v první polovině 16. století za vlády Markéty Rakouské se stal dokonce hlavním městem Nizozemí (přibližně dnešní Nizozemsko, Belgie a Lucembursko).

V průběhu 16. století prudce poklesl politický vliv Mechelenu, poněvadž mnoho vládních institucí bylo přesunuto do Bruselu. Ztrátu politické moci však vynahradil vzestup v církevní hierarchii – roku 1559 se stal Mechelen sídlem arcibiskupství, a tedy duchovním hlavním městem Nizozemí. Roku 1572 během osmdesátileté války město vypálili a vyplenili Španělé. Po této události muselo být město přestavěno. V tomto období začala tradice výroby nábytku, která přetrvává dodnes. Roku 1781 nařídil císař Josef II. zbourání městských hradeb. Na jejich místě se dnes nachází vnitřní silniční okruh.[3]

19. století znamenalo nástup průmyslové revoluce. Roku 1835 byla otevřena první železniční trať na evropském kontinentu mezi Bruselem a Mechelenem, který se stal belgickým železničním uzlem. To vedlo k rozvoji různých odvětví kovodělného průmyslu, mimo jiné železničního strojírenství, které je ve městě zastoupeno ještě dnes.

  • Katedrála svatého Rumolda (Sint-Romboutskathedraal) byla postavena ve 13.16. století ve stylu brabantské gotiky. Její věž má výšku 97 m (ačkoliv původní plány počítaly s výškou 167 m) a byla zapsána do Seznamu světového dědictví UNESCO. Má dvě zvonkohry, každou se 49 zvony.
  • Ve městě se nachází několik dalších kostelů, jako např. Sint-Janskerk (kostel sv. Jana), Kerk van Onze-Lieve-Vrouw-over-de-Dijle, barokní bazilika Basiliek van Onze-Lieve-Vrouw-van-Hanswijk nebo Sint-Pieter en Pauluskerk (kostel sv. Petra a Pavla).
  • Na náměstí Grote Markt se nachází radnice a četné historické domy. K budově radnice patří bývalá gotická tržnice se suknem (Lakenhal) a hláska (Belfort), která figuruje na Seznamu světového dědictví.
  • Klein Begijnhof a Groot Begijnhof (malý a velký dvůr bekyní) byly roku 1998 zapsány do Seznamu světového dědictví UNESCO.
  • Palác Markéty z Yorku, nevlastní babičky Karla V., má gotickou fasádu a slouží jako divadlo.
  • Palác Markéty Rakouské, tety Karla V., byl původně sídlem vrchního soudu a dnes slouží jako justiční palác. Jeho renesanční zahrady jsou přístupné veřejnosti. Palác se zavírá veřejnosti, pokud je v Belgii vyhlášen stupeň 3 ohrožení.

Ve městě sídlí fotbalové kluby KV Mechelen[4] a KRC Mechelen.[5]

Významné osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
Socha Markéty Rakouské a katedrála sv. Rumolda

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mechelen na anglické Wikipedii.

  1. a b Bevolking per gemeente op 1 januari 2020. Statbel. Dostupné online.
  2. (nizozemsky) Virtueel museum: De metaaltijden Archivováno 30. 4. 2007 na Wayback Machine. – archeoweb.mechelen
  3. (nizozemsky) Mapa cca z roku 1781, která znázorňuje opevnění, které muselo být zbouráno Archivováno 18. 8. 2007 na Wayback Machine. – beeldbankmechelen.be
  4. KV Mechelen na transfermarkt.com (anglicky)
  5. KRC Mechelen Archivováno 15. 3. 2015 na Wayback Machine. na weltfussballarchiv.com (anglicky)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]