Přeskočit na obsah

Třída Tiger (1941)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Tiger
HMS Tiger (C20)
HMS Tiger (C20)
Obecné informace
UživatelRoyal Navy
Typlehký křižník
Lodě3
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Minotaur
Technické údaje
Výtlak9550 t (standardní)
11 700 t (plný)
Délka169,3 m
Šířka19,51 m
Ponor7 m
Pohon4 turbínová soustrojí
4 tříbubnové kotle
80 000 shp
Rychlost31,5 uzlu
Posádka716
Výzbroj4× 152mm kanón (2×2)
6× 76mm kanón (3×2)

Třída Tiger byla třída lehkých křižníků Royal Navy, rozestavěných v době druhé světové války a dokončených dle přepracovaného návrhu v letech 19591961. Třídu tvořily tři jednotky provozované do přelomu 70. a 80. let. Byly to poslední postavené britské křižníky.

Pozadí vzniku

[editovat | editovat zdroj]
Tiger

V roce 1941 byla zahájena stavba prvního z plánovaných pěti nových britských lehkých křižníků, vycházejících z třídy Minotaur. Do následujícího roku byly založeny kýly celkem čtyř lodí, ovšem konec války znamenal, že stavba ztratila prioritu a najednou byl lodí nadbytek. Stavba prvních tří jednotek, pojmenovaných Tiger, Bellerophon a Defence, proto byla roku 1946 zastavena. Stavba čtvrté jednotky Hawke byla zrušena před spuštěním na vodu a objednávka páté jednotky byla zrušena ještě před zahájením prací. V 50. letech námořnictvo začalo zkoumat možnost dostavby všech tří plavidel v modernizované podobě. Hlavní myšlenkou byla silná pancéřová ochrana plavidel a výzbroj tvořená plně automatickými děly, jejichž střelbu řídily moderní radary. Trojice dokončených křižníků byla do služby zařazena v letech 19591961. Plavidla dostala jména HMS Tiger (ex Bellerophon), HMS Lion (ex Defence) a HMS Blake (ex Tiger).

Jednotky třídy Tiger:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Vyřazen
HMS Tiger (C20) 1. října 1941 25. října 1945 18. března 1959 1981
HMS Lion (C34) 24. června 1942 2. září 1944 20. července 1960 1975
HMS Blake (C99) 17. srpna 1942 20. prosince 1945 8. března 1961 1979

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Tiger
HMS Lion (C34)

Výzbroj plavidel tvořily čtyři 152mm kanóny ve dvoudělových věžích a šesti 76mm kanóny ve dvoudělových věžích. Všechny kanóny byly plně automatické. Pohonný systém tvořila čtyři turbínová soustrojí Parsons a čtyři tříbubnové kotle Admiralty. Nejvyšší rychlost dosahovala 31,5 uzlu.

Tiger a Blake byly v letech 1965–1973 přestavěny na velitelská plavidla flotil. Zadní dělovou věž u nich nahradila přistávací plocha pro vrtulníky a hangár umožňující uskladnění čtyř kusů typu Wessex či Sea King. Rovněž dvě věže se 76mm kanóny byly demontovány a nahrazeny protiletadlovými raketovými komplety Seacat.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]