Přeskočit na obsah

Filologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Slovo filologie je řeckého původu (φίλος „přítel“, λόγος „slovo“) a znamená doslova „přátelství se slovem“, s naukou aj. Dnes tímto pojmem rozumíme nauku, která studuje daný jazyk spolu s literaturou v něm psanou a s kulturním a historickým kontextem.

Filologie je:[1]

Obsah filologií

[editovat | editovat zdroj]

Filologie se skládá z několika dílčích oborů vztahujících se na dané jazyky a jazykové společnosti, tj.:

  1. zdokonalení znalosti daného jazyka praktickými cvičeními;
  2. deskriptivní jazykověda, která obeznamuje jak se základními lingvistickými pojmy, tak se současnou strukturou a postavením daného jazyka;
  3. historická jazykověda se zabývá historickým vývojem a rozvojem daného jazyka, jak z hlediska gramatického, tak z hlediska fonetického;
  4. historická literární věda je literární věda, která zkoumá začátky a další rozvoj písemností vyhotovených v daném jazyce;
  5. současná literární věda klade zřetel na současné činnosti v literárním světě společnosti daného jazyka;
  6. reálie (viz reálie), které obsahují veškeré vlastnosti a zvláštnosti dotyčných zemí/oblastí, respektive daného kulturního okruhu v oblasti kultury anebo všedního života.

Příbuzné obory

[editovat | editovat zdroj]

Filologie se prolíná s jinými vědami, jako jsou:

Specializované filologické obory podle jazyka

[editovat | editovat zdroj]

Následující seznam není úplný. Jsou v něm uvedeny nejběžnější filologické obory.

Slavistika – nauka o slovanských jazycích a jejich literaturách.

Podrobnější informace naleznete v článcích Slavistika a Slovanské jazyky.

Germanistika (v širším smyslu slova) – nauka o germánských jazycích a jejich literaturách

Podrobnější informace naleznete v článcích Germanistika a Germánské jazyky.

Romanistika – nauka o románských jazycích a jejich literaturách

Podrobnější informace naleznete v článcích Romanistika a Románské jazyky.

Baltistika – nauka o baltských jazycích a jejich literaturách

Podrobnější informace naleznete v článcích Baltistika a Baltské jazyky.

Orientalistika – nauka o orientálních jazycích a jejich literaturách

Podrobnější informace naleznete v článcích Orientalistika a Orientální jazyky.

Sinologie – nauka o čínských jazycích a jejich literaturách

Podrobnější informace naleznete v článcích Sinologie a Čínské jazyky.

Uralistika – nauka o uralských jazycích a jejich literaturách

Podrobnější informace naleznete v článcích Uralistika a Uralské jazyky.

Přesahující filologie

[editovat | editovat zdroj]

„Menší“ jazyky

[editovat | editovat zdroj]

Stojí za pozornost, že některé „malé“ jazyky – dosud – netvoří vlastní filologii, nýbrž jsou pojednávány pod filologií zastřešujícího „většího“ jazyka anebo srovnávací jazykovědou. To se například týče baskického jazyka, který figuruje na mimošpanělských univerzitách pod hispanistikou, a indiánských jazyků, které najdeme buď též pod hispanistikou, pokud se jedná o jazyky domorodců Latinské Ameriky, anebo pod amerikanistikou, pokud jde o indiánské jazyky na severní části amerického kontinentu.

Na některých univerzitách figurují africké jazyky pod etnologií.

  1. PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří a kol. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1997, s. 230.
  2. Encyklopedie Univerzum, heslo jidistika

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří a kol. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1997. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]